Relikvie mrtvých

Ve své třetí knize s hlavní hrdinkou Adélií nás Ariana Franklinová vezme na dobrodružnou výpravu po stopách bájného krále Artuše. Ale vezměme to od začátku.

Povstání je úspěšně potlačeno a Eleonora je již bezpečně na hradě

(=pod zámkem). Bylo ovšem náročné jak na životy, tak na královskou pokladnu. Mez poraženými Velšany navíc přetrvává pevná víra, že bájný král od kulatého stolu žije. Že jenom spí a brzy jim přijde na pomoc… To se ovšem příliš nelíbí jinému (reálnému) králi. Králi Jindřichovi. Jak jim má jen vysvětlit, že panovník ze 6. století (který možná ani neexistoval) je mrtvý? Proto se mu docela hodí, když dostane zprávu, že v opatství Glastonbury byly objeveny dvě kostry. Jedna je  mohutná, jak kdyby patřila nějakému válečníkovi a druhá je drobná a nejspíše patřící ženě. Myšlenka, že nalezení jsou král Artuš a královna Guinevre se nabízí prakticky sama. A Jindřich potřebuje, aby to byli oni dva. Je nějaká šance, jak zjistit, kdo jsou ti mrtví? Jindřich II. se rozhodne povolat tu, ke které mrtví promlouvají –  svou Vykladačku smrti…

 Adélie z králova rozkazu, aby za ním přijela do Walesu, zrovna dvakrát nadšená není. Na druhou stranu příkaz přišel v nejvyšší čas – čelí totiž obvinění církve kvůli svému umění léčit (zadarmo a účinně – na rozdíl od cambridgeských lékařů) a číst z kostí. Převor Geofrey ji přemlouvá, aby vzala svou malou skupinku (Allie, Gyltu a Mansura) a odjela z mokřin, kde žije. Adélie se nechá přesvědčit a „za pět minut dvanáct“ všichni opouštějí skromný domek, který obývali. Právě v okamžiku, kdy chtějí vyplout z rákosí, uvidí člun a na něm kněží konzistorního soudu, kteří jedou Adélii zatknout. Ti si převorského člunu naštěstí nevšimnou a projedou kolem. Přidají se (již bez otce Geofreyho) k Adéliině přítelkyni Emmě, která má namířeno na své rodinné sídlo v glastonburském kraji, protože větší skupina = větší bezpečí na cestách. Těsně před cílem jejich putování však Adélii vyhledá královský posel s již zmíněným příkazem. Když se Adélie po měsíci vrací do Glastonbury, Emma není k nalezení. Jako by se po ní i s celým doprovodem země slehla a v kraji nikdo nic neví…
No, snad jsem toho neprozradila příliš. Stejně jako předcházející dva díly je Relikvie mrtvých napsána velice čtivě. Problém s příliš častým opakováním se již neopakoval 🙂 . Oproti předchozím dvěma románům však Adélie tentokrát nevyšetřuje „čerstvý“ zločin, ale takový, co se stal před dvaceti lety – ano, souvisí s těmi kostrami. Asi nemusím říkat, že i tentokrát to zvládne na výbornou. A našla vlastně toho krále Artuše? Neřeknu – přečtěte a zjistěte 🙂 . A nyní hurá na poslední díl!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s