Přečteno za srpen

Ahoj, ahoj, ahoj!
Vítám vás u Přečtena za srpen! Dřív jste ho u mě neviděli, ale rozhodla jsem se, že ho také zavedu. Do budoucna bych ráda svůj okruh rozšířila i o nějaké knižně tematické články, ale to v tuhle chvíli předbíhám. Pokouším se akorát vymyslet nějaký trochu originálnější název, ale zatím se mi moc nedaří. Za srpen jsem přečetla docela dost knih, ale je to i tím, že ne na všechny jsem psala recenze.
Poslední den v červenci jsem rozečetla Stmívání, ale protože jsem ho první den v srpnu dočetla, budu ho počítat sem. Po něm jsem se chtěla pustit do Života a smrti, ale byla to chyba. Měla jsem si mezi nimi dát minimálně půl roku pauzu. Bohužel jsem na dovolené měla jen velice omezené množství knih, takže jsem si moc vybírat nemohla. Tak jsem se po dvou kapitolách Života a smrti pustila do Porodní báby z Benátek a po ní do Porodní báby z harému. No a protože to byly veškeré knihy, co jsem s sebou měla, nedalo se nic dělat a pustila jsem se opět do Života a smrti. Myslím si, že to, že jsem je četla hned po sobě byl problém proto, že všechny prohozené věci a detaily mě neuvěřitelným způsobem rozčilovaly a kniha celkově mi přijde docela dost zbytečná. Proč prostě Meyerová neupravila „tradiční“ verzi Twilightu, když už teda chtěla upravovat?
Zbytek ságy jsem dočetla až po návratu domů. Přiznám se, že v případě Nového měsíce jsem tak trochu podváděla. Jde o to, že když tam nebyla jistá rodina, tak se to strašně vleklo a byla to hrozná nuda a tak jsem tu část prostě a jednoduše přeskočila. Díky filmu (ač se mi jinak vážně nelíbí) mám zhruba představu, co tam bylo a že jsem o nic nepřišla. 
Porodní báby. Mé dojmy z obou knih jsou… ne zrovna dobré. Porodní bába z Benátek je příběh psaný velice jednoduchým a čtivým stylem. Možná až moc jednoduchým. Věděla jsem, že nemám čekat žádný zázrak, ale i tak bych od „nejúspěšnějšího historického románu posledních let“ (nebo tak nějak to ta obálka říkala) očekávala víc, než jen průměrný dobrodružný příběh z prostředí Benátek. To samé druhý díl. Ze zakončení mi není jasné, jestli autorka plánuje nějaký třetí, na jejích stránkách jsem v tomhle směru žádnou informaci nenašla. Což by ještě nebyl problém. Co už však problém je, je, že jsem na základě recenzí čekala, že druhý díl bude lepší. A on nebyl. Takže kdyby Richová čistě hypoteticky napsala nějaký třetí díl, tak si ho sice možná nejspíš přečtu, ale rozhodně nekoupím. 
Pak už to naštěstí bylo lepší. Po Rozbřesku jsem četla Merde po evropsku (můj názor zde) a po něm Sběratele duší (recenze tady). Pak jsem se pustila do Dobrý proti severáku a to je moje poslední kniha za srpen. Knížka byla fajn, nicméně emailová forma mi tak úplně nesedla. Je to moje druhá od Glattauera, Není zač se mi líbilo víc. Druhý díl si však určitě přečtu (už jen proto, že ho mám doma) a bude to celkem logicky brzy.  

Celkový výsledek? 10 knih, z toho dvě zrecenzované. Nebo 9 a 1/3, budu-li přesná. Stmívání jsem samozřejmě četla jen jednou, ale pokud máte ten box doma, pak jistě víte, jak blbě se z něj ty knížky vytahují. 
Kolik jste toho v srpnu přečetli vy? 🙂

4 komentáře: „Přečteno za srpen

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s