Ne všechno, co k Brownovi přirovnáváno, jemu podobné jest

Ten den pršelo. Otec Alexander Andreou společně se synem Petrem vyčkával příjezd svého bratra Simona, který byl dlouhodobě pracovně v Turecku. Avšak Simon ne a ne přijít. Už to trvá docela dlouho… Kde se jen mohl zdržet? Zazvoní telefon. Opravdu volá Simon, ale něco se nezdá být v pořádku. Chce, aby za ním jeho bratr okamžitě přijel do papežských zahrad. A aby to stihl dřív než policie. Co se proboha stalo? Provedl snad něco? U něj jeden nikdy neví… Alex tedy okamžitě vyráží a už když se blíží k určenému místu, tuší, že tentokrát to opravdu nebude dobré… Jenom ještě netuší, jak moc.

Dorazí do zahrad a nachází v nich Simona od bláta a od krve. Ta krev patří jejich společnému příteli Ugu Nogarovi, jemuž, za pár dní začíná výstava o Turínském plátnu, která představuje jeho životní dílo. Paradox je, že si někdo nepřál, aby se jí dožil. Poté na místo dorazí policie a pouští se do vyšetřování. Po pár dnech mají jasno: udělal to Simon. Nikdo ho však nezná lépe než Alex. A ten ví, že jeho bratr by se snížil maximálně k nějakému výtržnictví, ale nikdy by nezabil. Podaří se mu najít skutečného pachatele dřív, než bude pro Simona pozdě?

Knihu Páté evangelium u nás před nedávnem vydalo nakladatelství Portál. Jejím autorem je Ian Caldwell, britský historik umění a spisovatel. Již dříve mu u nás vyšla kniha Pravidlo čtyř, já jsem ho však zaznamenala teprve nyní. Kniha má 496 stran. Docela mě proto zarazilo, když na mě z balíku vykoukl paperback. Ikdyž nutno říct, že jeden z těch kvalitnějších, co se provedení týče. Vzadu na knize stojí, že si nezadá s romány Umberta Eca a napětím thrillery Dana Browna. Od Eca jsem nic nečetla, proto jsem po přečtení anotace čekala spíš příběh ve stylu Browna. No, nedočkala jsem se. Caldwellův styl psaní mi absolutně nesedl. Přišel mi hrozně nečtivý, mezi mnou a příběhem byl v průběhu celého čtení pořád odstup, nemohla jsem se vůbec začíst. Bylo mi v podstatě jedno, jak to celé dopadne… a to by nemělo. Zvlášť u thrilleru. Čímž se dostáváme k dalšímu bodu: podle mě to thriller vůbec nebyl. Detektivka ano, thriller nikoliv. Příběh je vyprávěn hlavním hrdinou Alexem v ich formě v přítomném čase. Základní problém mezi mnou a knihou byl v tom, že jsem od ní po přečtení anotace něco čekala… a nedostala to. Možná si teď řeknete, že je to můj problém. Ale já myslím, že není. Je to problém té anotace, když slibuje něco, co nemůže splnit. Na knížku (a na recenzi) jsem měla tři týdny. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych je potřebovala celé. Až doteď. Pokud je vaším koníčkem kanonické (církevní) právo a rádi sledujete dlouhé soudní procesy a rádi pitváte analyzujete evangelia, pak vás Páté evangelium nejspíš bude bavit. Mě však ani jedno nebere, takže pro mě tři sta stránek vlekoucí se soud byl docela utrpení. Proces byl prokládán Alexovými vzpomínkami na mrtvého Uga, jeho nepřítomnou manželku (Alex je řeckokatolík a mohl se proto ještě před složením kněžského slibu oženit a založit rodinu) a společné zážitky s bratrem. A taky snahami papeže o znovusjednocení katolické a pravoslavné církve.  Což je sice chvályhodné, ale… ale kde je to evangelium? Já chtěla vzrušení. Napětí. Akci. Senzaci Evangelium hraje poněkud vedlejší roli, a pokud se tak jako já těšíte na luštění šifer z obrazů, soch, literatury či jiného umění, tak vás zklamu, nedočkáte se. Ani pokud čekáte cestu přes půl světa, jak bývá v podobných knihách zvykem. Žádné nedostupné kláštery, zapomenuté hluboko v horách, žádné tajemné bratrstvo, bažící po ovládnutí světa, žádní mimozemšťani žádné konspirace… 
Prostě nic z toho, co mám na tomhle druhu literatury ráda. 

Jestli doporučuji? V tomhle případě bohužel ne. Kdybych knihu neměla na recenzi, skončila bych někde na str. 70 (pokud mě kniha nechytne do sta stránek, zpravidla odkládám). A o nic bych nepřišla.

Mé hodnocení: 

Už teď se těším, až si spravím chuť na Egelandově Třináctém učedníkovi (vychází na konci listopadu), protože vím, že tam bude vše, čeho se mi tady nedostalo…

Děkuji nakladatelství Portál za zaslání knihy. Ikdyž to tak nevypadá, vážím si toho.

Co vy a Páté evangelium? Láká vás?

13 komentářů: „Ne všechno, co k Brownovi přirovnáváno, jemu podobné jest

  1. Moc nechápu, jak s tím souvisí pobožnost, ale nevadí 😀 Já už mám pár konspiračních thrillerů za sebou, takže tohle mě nijak zvlášť neoslovilo. Navíc se mi kniha blbě četla.

    To se mi líbí

  2. No já jsem na to sama zvědavá. Tento týden by mi měla přijít a doufám, že to nebude zas tak strašný. Teď jsem dočetla jednu nepovedeno knihu a nemám moc chuť na další 😀 Měla bych si spravit chuť knihou Nepřátelé a milenci :DKaty

    To se mi líbí

Napsat komentář k Eva Vlášková Zrušit odpověď na komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s